Stálá expozice barokního meče Jana z Rottalu

Mezi nejcennější sbírkové předměty, které Městské muzeum a galerie v Holešově opatruje, patří hejtmanský meč hraběte Jana z Rottalu z roku 1650, přezdívaný „klenot Moravy“. 

Hrabě z Rottalu byl moravským zemským hejtmanem v letech 1648–1655 a ve své době patřil mezi nejvlivnější a nejbohatší šlechtice na Moravě. Meč je odznakem jeho úřadu: symbolizoval moc soudní a vojenskou v moravské zemi. Dodnes oprávněně přitahuje pozornost médií, odborné veřejnosti i návštěvníků všech věkových kategorií.

Po ročním konzervátorsko-restaurátorském zákroku a výzkumu na odborném pracovišti Technického muzea v Brně (Metodické centrum konzervace) se meč v roce 2024 vrátil opět na holešovský zámek, kde pro něj byla připravena nová stálá expozice.

Cílem expozice je návštěvníkům představit nejen hejtmanský meč samotný, ale též osobnost jeho původního majitele a význam úřadu, který zastával.

Hejtmanský meč

Úřad zemského hejtmana na Moravě se poprvé připomíná na konci 13. století, kdy zpravidla zastupoval v zemi nepřítomného moravského markraběte. K vzestupu významu hejtmanského úřadu došlo během 15. století, kdy markrabě byl současně králem nebo císařem a častěji pobýval mimo Moravu. Zemský hejtman se stal trvalým zástupcem panovníka v zemi a náležela mu řada pravomocí, včetně předsedání Moravskému zemskému soudu.
Při soudním zasedání hrály důležitou roli symboly moci v podobě dvou mečů. Jeden symbolizoval moc panovníka, druhý moc zemského hejtmana. Pokud se markrabě (král) soudního zasedání neúčastnil, měl zemský hejtman sedět na panovníkově místě a v jeho zastoupení předsedat soudu. Hejtmanův meč měl být v takovém případě držen špicí nahoru a člověk, který meč držel, měl stát poblíž.

Více informací najdete ve stálé expozici v prostorách muzea na holešovském zámku.

Symbolika Rottalova meče

Čím luxusnější a bohatěji zdobený byl meč, tím vyšší autoritou se mohl soud vykazovat. Na meči a pochvě tak lze vidět symboliku spravedlnosti, křesťanských ctností, ale také symboly vážící se k vlastníkovi meče jako nositeli exekutivní moci.
Jan z Rottalu se v roce 1650 ocitl na vrcholu své kariéry a zřejmě ve stejném roce byl vyroben ceremoniální hejtmanský meč, jehož nádhera měla odrážet Rottalovy kariérní úspěchy i osobní moc před zemským právem i u císařského dvora. Manýristická výzdoba meče je charakteristická expresivními rozšklebenými obličeji, tak zvanými maskarony. V symbolické rovině pak výzdoba odkazuje na tři základní, vzájemně propojené prvky: panovníka, osobu zemského hejtmana a Moravskou zemi.

Více informací najdete ve stálé expozici v prostorách muzea na holešovském zámku.

Hrabě Jan z Rottalu (1605–1674)

Na Moravě se rod baronů z Rottalu uchytil v roce 1611, kdy Janův otec koupil panství v Napajedlích. V době stavovského povstání se Rottalové přiklonili na stranu císaře a následoval kariérní i majetkový vzestup. V letech 1640–1642 a znovu 1648–1655 zastával úřad zemského hejtmana na Moravě. V únoru 1650 se Jan z Rottalu stal císařským tajným radou, a patřil tak mezi nejvlivnější šlechtice v říši. V prosinci roku 1650 koupil od Lobkoviců za 250 tisíc zlatých panství Holešov i sousední panství. Z Holešova se rozhodl učinit nové centrum svého majetku a na troskách starého zámku si nechal císařským dvorním architektem postavit zámek nový. Bohatá výzdoba zámku, která tematicky čerpala z antických bájí a výtvarně z nejslavnějších uměleckých děl té doby, reprezentovala nejen vzdělanost zámeckého pána, ale též jeho bohatství a moc.
Jan z Rottalu byl dvakrát ženatý, neměl však žádné mužské potomky a jeho dcera zemřela už v roce 1655. Po Rottalově smrti v roce 1674 si tak majetek rozdělili vzdálení příbuzní – baroni Jan Kryštof a Julius Vilém z Rottalu.

Více informací najdete ve stálé expozici v prostorách muzea na holešovském zámku.