Cookie Consent by Free Privacy Policy website
EN / DE

Vlastivědné hody – hrad Křídlo

Ve čtvrtek 8. září zahájil Vlastivědný kroužek Holešov a Městská knihovna Holešov podzimní řadu přednášek mimořádně zdařilým počinem. Ve studovně Městské knihovny se konala přednáška s dlouhým názvem: Hrad Křídlo -  historie, stavební vývoj a archeologie zříceniny šlechtického sídla v Hostýnských vrších. Dva spoluautoři stejnojmenné vynikající monografie, vydané Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Kroměříži, stavební historik Radim Vrla a archeolog z přerovského  Muzea Komenského dr. Zdeněk Schenk, oba skvělí a zábavní vypravěči, předvedli skutečný ohňostroj zajímavostí a faktů o této, Holešováky velmi oblíbené, lokalitě. Však také účast na dvojpřednášce byla opravdu hojná. Radim Vrla začal s historií hradu Křídlo, který postavili bohatí vladykové z Dobrotic (kde na tvrzi, nyní zvané Propadeňák, se nacházelo jejich rodové sídlo). Brzo se ale nově postavený hrad, který nebyl žádným malým hrádkem, ale mohutným reprezentativním sídlem, srovnatelným s královskými hrady té doby, dostal do rukou významných moravských panských rodů – nejprve pánů z Kunštátu, kteří se pokusili v této části Hostýnských vrchů vytvořit rozsáhlé dominium a poté, co moravský markrabě tento jejich záměr zlikvidoval , koupili si Křídlo páni z Cimburka. V polovině 15. století hrad vlastní vladykové z Bořitova, za poslední majitelky, vdovy po Herbortovi z Bořitova, Markéty (Machny) z Krčmaně, byl hrad zřejmě za česko-uherských válek vojsky krále Matyáše Korvína pobořen. Během této doby se na nějakou dobu hradu neoprávněně zmocnil další významný šlechtic, Abrecht Kostka z Postupic.  Dále Radim Vrla prezentoval řadu fotografií a obrázků. Diváci viděli, jak zřícenina hradu zejména po 2. světové válce chátrala jak vlivem drsného počasí, tak vandalismem návštěvníků a jak se naopak v posledních desetiletích díky namáhavé práci řady dobrovolníků vrací zpět do života. Mimořádně zajímavé byly rekonstrukce a plány hradu, který se z původní věžovité stavby – donjonu - za vladyků z Dobrotic rozrostl na opravdu mohutný hrad pánů z Kunštátu a Cimburka.  Při záchranných a archeologických pracích na hradě byly objeveny unikátní pozůstatky tzv. kolébkového padacího mostu v branské věži hradu, který mohl být díky vyvážení zvednut během několika vteřin. Zcela unikátní byl architektonický rozbor tohoto sídla – zatímco nad prudkým srázem, vedoucím k už ve středověku rušné cestě mezi Holešovem a Bystřicí byly vlastně zbytečně postaveny mohutné věže, které sloužily prakticky jen pro reprezentaci hradních pánů, na opačné straně, nad mírným svahem od kopce Barvínku, převyšujícího vlastní Křídlo, byla postavena jen sice mohutná, ale jednoduchá hradební zeď – tato strana hradu nebyla z cesty viditelná, proto se šetřilo.

Doktor Zdeněk Schenk potom popsal archeologické nálezy v okolí i uvnitř hradu. Bohaté nálezy zejména keramiky ze starší doby železné ukazují už na pravěké osídlení této lokality. Skutečnou archeologickou hostinou jsou pozůstatky padělatelské dílny. Na (zřejmě už pobořeném) hradě se razily falešné, zejména uherské mince – jejich materiálem byl měděný plech a padělatelé je postříbřovali. Starší historici předpokládali, že falešné mince nechala razit poslední majitelka Křídla, Machna z Krčmaně na krytí nákladů svého prý rozmařilého života. Archeologické nálezy a zjištění historiků  ale tuto vlastně pomluvu nepotvrzují, jako mnohem pravděpodobnější se jeví, že ke „kažení mince“ přistoupil Albrecht Kostka z Postupic v době, kdy hrad neoprávněně držel. Přitom nálezy falešných mincí a polotovarů při jejich výrobě na Křídle patří k nejpočetnějším u nás. Bohužel v sedmdesátých letech 15. století bylo padělání peněz mimořádně rozšířené, prováděla ho spousta i bohatých šlechticů, jak svědčí velký počet nálezů nejen falešných mincí, ale i padělatelských dílen.

Přednáška dvou skutečně renesančních osobností a skvělých odborníků byla skutečným hodováním pro všechny zájemce o naši vlastivědu. Kdo se o hrad Křídlo zajímá víc, může si v knihovně koupit skvělou monografii, důkladně popisující nejen jeho historii, stavební vývoj, archeologii, ale i geologii a další zajímavé aspekty tohoto mimořádně zajímavého objektu.

A nelze než zájemce o holešovskou historii pozvat na další přednášku, která se  uskuteční ve čtvrtek 22. září rovněž ve studovně Městské knihovny a bude se týkat existence/neeexistence holešovských městských hradeb. Následující neděli, 25. září, potom uskutečníme vycházku po místech, která budou v přednášce zmíněna a prezentována.

Karel Bartošek

Fotografie Irena Železná a Petra Zelinková