Cookie Consent by Free Privacy Policy website
EN / DE

Přelomová přednáška o holešovském znaku

V rámci připomínky 700. výročí povýšení Holešova na město zorganizoval v úterý 28. dubna ve studovně Městské knihovny Vlastivědný kroužek další ze zcela zásadních přednášek o Holešově. Díky členu výboru Vlastivědného kroužku M. Olšinovi se podařilo pozvat do Holešova skutečné „eso“ – ředitele Zemského archivu v Opavě a předního českého heraldika, který už víc než čtvrt století navrhuje a kodifikuje zejména erby českých, moravských a slezských měst, PhDr. Karla Müllera, ostatně autora pasáže o symbolech města Holešova v zásadní publikaci „Holešov,  město ve spirálách času“.

Mimořádně příjemný a zajímavý, až strhující projev přednášejícího okouzloval posluchače více než hodinu a půl a po jeho přednášce se ještě rozpoutala nesmírně zajímavá diskuse. Dr. Müller nejen že hovořil a prezentoval heraldiku našeho města, ale naši problematiku uváděl do širších souvislostí moravských, českých i evropských. Znak města Holešova byl dlouhá staletí vlastně jen obrázkem na městské pečeti. Nejstarší dochovaná pečeť města je na listině z roku 1487, ale pečetidlo, které její otisk vyrobilo, pochází podle svého stylu a zpracování z počátku 15. století. Lze předpokládat, že město mělo ještě starší pečetidlo, protože až do 18. století neměly listiny, které nebyly opatřeny pečetí, právní váhu. Pokud tedy existovalo město (což u Holešova platí minimálně od roku 1322), muselo mít svou pečeť, protože jinak by nemohlo vstupovat do žádných právních vztahů. Nejstarší pečeť už zobrazuje věž. Podle dr. Müllera se může jednat (na rozdíl od věží na erbech mnoha ostatních měst na východní Moravě, které byly hrází proti tureckým a uherským nájezdům, zobrazující věže obranné) o věž kostelní. Její makovice je ozdobena jakýmsi útvarem s paprsky, není to ale šternberská hvězda, erbovní znamení tehdejších majitelů Holešova, jak se stále chybně traduje.

Další pečetidla (typáře), kterých měl ostatně Holešov nezvykle mnoho a velmi často je měnil, už obsahují obrázky věží s kvádrováním a cimbuřím, tedy věže, které symbolizují hradby. To, že mnoho měst má ve svých znacích hradební věže ale neznamená, že měly hradby (což neměl asi v pravém slova smyslu ani Holešov), spíš je to projev jejich práva na opevnění jako symbolu městských práv. Na různých typářích se ale zobrazení holešovské věže mimořádně liší – věže mají jedno nebo dvě patra, ostrou či kulatou stříšku, dveře, vjezd nebo nic, stojí na zemi či na podstavci, mají různý počet oken nebo okna žádná… Z toho je vidět, že holešovským měšťanům bylo zcela jedno, jak jejich věž na městském znaku vypadá. První zpodobnění holešovského znaku mimo pečeti je pak na renesančních zvonech z let 1596 a 1597 v holešovském farním kostele. I když byly zvony ulity rok po sobě, jsou tvary věží na nich umístěné mimořádně odlišné.

Město používalo tzv. větší a menší pečeť. V roce 1686 bylo zhotoveno velké stříbrné městské pečetidlo, které na dalších více než 250 let vytvořilo jakousi normu pro městský znak – věžička na něm je kvádrovaná, má dvě okénka, stínky cimbuří a stříšku ve tvaru kužele, na jehož vrcholku je kulatá makovice. Věž je v ozdobné kartuši, na jejímž vrcholku je hlavička andílka a po stranách hlavy draků (orlů). Tato podoba městského znaku se pak používala vlastně až do šedesátých let 20. století a tento znak dodnes zdobí řadu veřejných budov ve městě – obě staré radniční budovy na náměstí, bývalou městskou spořitelnu či budovu gymnázia. Znak ale celou tu dobu neměl ustálené barvy – obvykle se používala zlatá barva věžičky (i když na jednom vyobrazení je věž dokonce červená), její pozadí bylo  buď červené, nebo modré. Dokonce i uznávaní heraldici v 19. i 20. století uváděli, že barvy holešovského znaku jsou neznámé – a holešovským měšťanům to bylo jedno. Existence městských a obecních znaků byla ohrožena v padesátých letech minulého století, kdy bylo zakázáno jejich používání a i na komunální úrovni byl přípustný jen státní znak. Až na konci šedesátých let došlo k určitému uvolnění a město Holešov, které se připravovalo na první oslavu 700 let v roce 1972, zadalo zpracování návrhu svého znaku. Podle návrhu akad. sochaře A. Vaňka tak vznikla dodnes platná podoba  městského znaku, která se odvolává k prvním významným leníkům na holešovském panství, pánům ze Šternberka – jak použitými erbovními barvami (tinkturami), tak i šternberskou osmicípou hvězdou místo makovice věže. V roce 2009 potom na žádost města udělil předseda Poslanecké sněmovny Holešovu i městskou vlajku, rovněž využívající kodifikovaný městský znak.

Přednáška dr. Müllera byla opravdu nesmírně zajímavá a ti, kdo se jí zúčastnili, si mimořádně rozšířili své znalosti (nejen) o heraldice našeho města. Jen víc takovýchto počinů!

Karel Bartošek