EN / DE

Dvě mimořádné přednášky v knihovně

Letos významně jubilující Vlastivědný kroužek Holešov v úzké spolupráci s Městskou knihovnou Holešov se zatím zcela zřejmě nechystá do důchodu, i když věk – požehnaných šedesát let – by na to už pomalu měl. Naopak. Závěr letošního roku je ve znamení mimořádně zajímavých a erudovaných přednášek, které přinášejí řadu nových, zcela překvapivých poznatků a faktů. A jak to má být ve správné instituci tohoto druhu, pořad přednášek se rovnoměrně dělí mezi ty obecnější, seznamující posluchače s historií naší země, státu či Evropy a ty skutečně vlastivědné, které popisují děje, které se udály v našem městě a jeho okolí.

Letošní přednáškový rok tak vyvrcholil dvěma přednáškami skvělých odborníků ve studovně Městské knihovny. 14. listopadu vystoupil se svou přednáškou „Předbělohorská rekatolizace v českých zemích – sv. Jan Sarkander v kontextu své doby“ archivář Moravského zemského archivu v Brně a vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd ČR PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, PhD., který se dlouhodobě zabývá církevními a řádovými dějinami raného novověku. Tato přednáška je součástí rozsáhlé připomínky 400-letého výročí mučednické smrti holešovského faráře a světce Jana Sarkandera. Dr. Černušák velmi plasticky popsal situaci zejména v 16. století v celé Evropě a samozřejmě i v českých zemích, do kterého katolická církev vstupovala ve velké vnitřní krizi, která přinášela její celkový ústup a rozmach protestantismu ve velké části Evropy a samozřejmě i u nás, kde se k luteránské církvi začali hlásit i následovníci husitů – utrakvisté, kteří se původně považovali za odnož katolické církve. Katolická církev ale tuto krizovou situaci vyřešila efektivně – na Tridentském koncilu (1545 – 1563) došlo k hluboké církevní reformě – byla odstraněna většina zlořádů, kritizovaných protestantskými církvemi, fungování církve se zpružnilo, zefektivnilo a zmodernizovalo (a to včetně liturgie) a katolická církev začala s účinnou rekatolizací, spočívající v získávání ztracených pozic. V rámci augšpurského náboženského míru (1555) byla dohodnuta slavná zásada „Cuius regio, eius religio“, tedy „Čí země, toho víra“, jejíž uplatňování nakonec vedlo k náboženským válkám knížat různých konfesí, která se nakonec zvrhla v hrůznou třicetiletou válku. Dr. Černušák rozebral mimořádně zajímavá fakta, týkající se specifik vývoje náboženských sporů v českých zemích, kde ona zásada Cuius regio, eius religio úplně neplatila a to spolu s řadou medailonů významných osob, které se jak na straně katolické, tak na straně protestantské v Evropě i u nás významně uplatňovaly. Mezi mnoha zajímavými postřehy například vynikl ten, že lidová zbožnost zejména na venkově se neřídila autentickým vztahem věřících k té či oné církvi, ale že zde většinou rozhodoval šlechtický vlastník panství, který v rámci svého patronátu ustanovoval faráře – a poddaní se přizpůsobili té víře, kterou farář vyznával.

Druhá z vynikajících objevných přednášek se uskutečnila 26. listopadu.   Předseda Vlastivědného kroužku Holešov, historik Mgr. Jan Machala, se v poslední době intenzivně zabývá problematikou posledního holešovského pogromu, který se odehrál ve dnech 3. – 4. prosince 1918. Jako první prostudoval zejména vyšetřovací a soudní protokoly z procesu proti účastníkům pogromu z řad civilního obyvatelstva, který byl veden před civilním, krajským soudem v Olomouci a nyní studuje spisy z procesu proti pogromistům z řad vojáků, kteří byli souzeni divizním soudem v Olomouci. Tuto svou rozsáhlou badatelskou činnost zúročuje jak v publikační oblasti (skvělá práce vyšla ve sborníku Vlastivědného kroužku „Střípky z historie Holešovska IV“) i při přednáškové činnosti – vloni, při 100. výročí pogromu přednesl rovněž na půdě Městské knihovny zásadní přednášku, obsahující základní informace o pogromu, další významná přednáška zazněla na letošní prestižní konferenci „Židé a Morava“, organizované Muzeem Kroměřížska. Letošní přednáška Mgr. Machaly v městské knihovně se jmenovala „Vojenští účastníci protižidovského pogromu v Holešově v roce 1918“ a soustředila se na doposud málo známá fakta o roli vojáků, kteří byli označováni za organizátory a původce pogromu. Přednáška byla doplněna o skvělou ukázku vojenských uniforem, výstroje a výzbroje z této doby, kterou poskytl spolek Biskupští manové z Kroměříže včetně zasvěceného výkladu ing. Petříka, který je odborníkem právě v oblasti historických vojenských reálií. Mgr. Machala je po mnoha desítkách let prvním historikem, který se problematikou holešovského pogromu zabývá s využitím původních pramenů. A tudíž dochází k závěrům, které se liší od starších představ a mediálních ohlasů, nevycházejících často ani ze starších odborných, i když překonaných prací, ale z beletristického a zcela se skutečností se míjejícího popisu.

Obě přednášky opravdu rozšířily obzor jejich návštěvníků a nejen to – obě měly skvělou atmosféru, která zahřála u srdce každého, kdo na nich byl. Tak do konce roku už holešovské vlastivědce čeká jen tradiční adventní vyprávění Mgr. Ondřeje Machálka o mikulášských obchůzkách – a na shledanou při bohatém programu Vlastivědného kroužku a Městské knihovny v roce 2020!

Karel Bartošek

Foto Irena Železná, Karel Bartošek