EN / DE

Festival židovské kultury Ha-Makom Holešov 2019 dosáhnul vrcholu

Několik opravdu velkých židovských autorit velmi ocenilo, že holešovský Festival židovské kultury Ha-Makom letos vstoupil do svého devatenáctého (!!!) ročníku a tedy se začíná pomalu rýsovat určitá (a úctyhodná) tradice. Bezesporu je náš holešovský festival nejstarším festivalem židovské kultury v celé ČR a byl opravdu prvním.

Veškeré letošní festivalové dění vyvrcholilo v sobotu 27. července a opět již tradičně – sobotní den zahájil dopoledne na nádvoří zámku velký koncert velkého orchestru, tedy Big bandu Josefa Hájka. Letos se nemohl dostavit rovněž tradiční sólista, zpěvák Peter Lipa, ale dramaturgie festivalu velmi šikovně nahradila tuto ztrátu originálním způsobem. Osvědčená sólistka Zuzana Lapčíková, vystupující v dřívějších letech s Peterem Lipou, propůjčila tomuto koncertu nejen svůj hlas, ale i další umění a to bravurní hru na cimbál. A kombinace swingového orchestru s cimbálem, zejména ve skladbách východoevropských židovských autorů, to je opravdu moc hezký zážitek i pro fajnšmekry. Zpěvem Zuzanu Lapčíkovou doplnila i její dcera, Magdalena Mikulková. Takže letošní tradičně netradiční bigbandový koncert stál opravdu za to a velké množství diváků jistě nelitovalo tohoto trávení sobotního dopoledne.

I když na sobotu byly hlášeny bouřky, koncert Big bandu se odehrál v letním, prosluněném dopoledni. Následující prezentace tradičního hlavního partnera festivalu, likérky a palírny Rudolf Jelínek z Vizovic, kterou pod názvem „125 let od otevření Jelínkovy pálenice na Razově – 1894“ s podtitulem „Rudolf Jelínek slovem i chutí – co možná nevíte a je dobré vědět“ spolu s ochutnávkou výrobků této slavné značky provedl prokurista firmy Ing. Vladimír Darebník, už takové štěstí na počasí neměla. Podle předpovědi se zatáhlo a spustil se prudký déšť i s blesky a hromy. Spousta návštěvníků ale toužila po ochutnávce pěti druhů Jelínkovic a tak se program přesunul jen do arkády zámku a s úspěchem pokračoval – ostatně například hruškovice byla skutečně lahodnější nektaru!

Odpoledne program festivalu vstoupil do své závěrečné fáze. V 16,00 hodin se přes hustý déšť opět shromáždila skupina lidí kolem nové pamětní desky Davida Meisela na budově bývalého rabinátu a zimní modlitebny a později Charity na náměstí Svobody. Slavnému holešovskému rodáku, který se stal jedním z nejvýznamnějších dirigentů v Chorvatsku, se přijela poklonit mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Chorvatska v ČR, Její excelence Liljana Pancirov. Spolu s ní přišlo k pamětní desce jádro Prvního chorvatského pěveckého sboru ZORA z Karlovace, který za svou slávu a označení „nejlepší pěvecký sbor v Evropě“ vděčí právě Davidu Meiselovi. V rámci „Pocty Davidu Meiselovi“ promluvil holešovský historik Karel Bartošek o životě a díle Davida Meisela a o jeho „objevení“ v Holešově. Následovaly projevy starosty města Holešova Rudolfa Seiferta a J.E. velvyslankyně Chorvatska Liljany Pancirov (ostatně pronesený převážně kouzelnou češtinou), ve kterých oba vyzvedli na příkladu osudu Davida Meisela velké množství společných znaků Česka a Chorvatska a blízkost našich národů. Shromáždění pozdravily i hlavní organizátorka festivalu Jana Slovenčíková a sbormistryně sboru ZORA Radmila Bocek (rovněž česky!). Sbor ZORA zazpíval tři písně – dvě chorvatsky a jednu hebrejsky.

Jen co skončil oficiální vzpomínkový akt u pamětní desky, rozvlnilo se holešovské náměstí tancem – a zase jsme navázali na mnohaletou tradici a skvělá prostějovská taneční skupiny RUT, interpretující židovské tance opět učila alespoň těm základním tanečním krokům veřejnost – kdo chtěl, mohl se výuky zúčastnit a poté publiku spolu se členy skupiny zatančit typické židovské tance. Desítky zájemců všech věkových kategorií společně s tanečníky RUT (rozpoznatelnými světle modrými tričky, které měly na této akci premiéru) vytvořili kruh (naštěstí déšť ustal, i když mračna stále zatemňovala odpolední oblohu) a nadšeně postupně pronikali do tajů izraelských tanců.

A s nadcházejícím večerem potom návštěvníci i účinkující rozjeli vrchol festivalu pod hvězdami na zámeckém nádvoří. V 19,00 „otevřeli“ závěrečný večer skvělí žesťaři Brass Q pod vedením ředitele holešovské Základní umělecké školy Petra Juráška zámeckou a věžní hudbou ze 17. a 18. století. A protože se jednalo skutečně o zámeckou a věžní hudbu provedlo kvarteto svůj koncert ne na pódiu zámeckého nádvoří, ale z okna prvního patra zámecké chodby, což jednak navodilo přesnou atmosféru a jednak potvrdilo skvělou akustiku nádvoří. Znalci dobré muziky si přišli na své a koupali své smysly z nádherné, zářící hudbě.

Po perfektních žestích opět pozdravili holešovské publikum zpěváci Karlovacké ZORY pod vedením současné sbormistryně Radmily Bocek. Opět promluvila česky chorvatská velvyslankyně a sbormistryně a zazněly židovské a chorvatské skladby včetně rozsáhlého pásma písní ze Šumaře na střeše. A po přátelích z Chorvatska, kteří se svým zpěvem poklonili svému nejslavnějšímu sbormistrovi, vystoupili ještě jednou osvědčení tanečníci z RUT – tentokrát tanečním pásmem „Od Roš hašana až po Šavuot“, ve kterém ztvárnili tradiční židovské svátky celého roku tancem na známé židovské melodie. Tanečníci ze skupiny RUT jsou už skoro povinnou součástí holešovského festivalu a Holešováci je mají srdečně rádi a asi by si nedovedli představit festival bez jejich vystoupení.

A po skončení tanečních svátků už následoval bohužel poslední kulturní program festivalu, neskutečně chytlavé, temperamentní a skvělé melodie zahrál snad nejlepší klezmerový orchestr Česka a Slovenska, Keschauer klezmer band z Košic, skvělí a ohniví muzikanti a zpěváci, kombinující klasický klezmer s východoslovenskou melodikou a divokými rytmy. Keschaueři byli v Holešově už podruhé a opět potvrdili své mistrovství. Koncert pod hvězdami byl skvělou tečkou za oficiálním programem festivalu.

Festival byl spolufinancován také dotací ze Zlínského kraje a nadačním příspěvkem Nadačního fondu obětem holocaustu hrazeného z dotace Ministerstva kultury ČR.

A ještě soukromou tečičkou bylo setkání zpěváků ZORY na lehkém občerstvení v Sala terreně zámku. Zde (a později ve velkém sále zámku) místo toho, aby se občerstvovali, více než dvě hodiny zpívali tak nádherně, že i ti atlanti na stěnách usedali – národní chorvatské, filmové a populární písně v tak úžasném a nadšeném provedení, že těch pár lidí, kteří je slyšeli, nabyli pevného přesvědčení, že se jedná o nejlepší pěvecký sbor v Evropě.

Karel Bartošek

Foto z celého dne: Milena Machálková