Holešovské muzeum otevřelo výstavu pravěkých šipek, které v minulých letech zkoumali brněnští vědci a jejichž výzkum skončil nečekanými výsledky. Čtyři tisíce let staré hroty šípů, které patří do sbírek holešovského muzea, zabíjely lidi. Výběr z celého souboru, který čítá přes sto osmdesát kusů, si nyní může veřejnost prohlédnout v prostorách zámeckého muzea. Šipky jsou vystaveny na výstavě Nástropní malby až do 29. října.
Kromě prezentace samotných šipek výstava návštěvníka uvede do celého kontextu výzkumu a jeho výsledků. Nechybí ani základní časové údaje i popis samotného archeologického nálezu šipek před desítkami let. Zajímavý je také zmenšený model hrobu s ukázkou, jak byly šipky nalezeny v těle člověka. Za pozornost stojí také komiks České televize, který doprovodil dokument natočený o samotném výzkumu odkaz zde. Zvídaví návštěvníci se mohou pustit také do pracovního listu.
Otevírací doba výstavy do konce srpna je denně kromě pondělí od 10 do 11.30 a od 12.30 do 17.00, v září a říjnu denně kromě pondělí od 12.30 do 16 hodin. Základní vstupné je 80 Kč, snížené (senior, dítě od 6 let, ZTP, ZTP/P) 50 Kč, rodinné (2 dospělí + max. 3 děti) 230 Kč a školní skupiny 50 Kč.
V archeologické sbírce holešovského muzea je uloženo sto osmdesát devět hrotů z různých etap vývoje člověka. Sto padesát osm z nich pochází z klíčových vykopávek z nitranského pohřebiště Holešov-Zdražilovsko. Většina z těchto šipek byla prokazatelnou zbraní k zabíjení. Potvrdil to neobvyklý experiment, ke kterému si vědci holešovskou sbírku půjčili. Balistická 3D analýza a balistický experiment prokázaly, že šipky byly specializovány na rotaci v tkáních a způsobovaly vážná poranění. Nedaly se z rány snadno vytáhnout, měly v ní zůstat a způsobit infekci. Podle archeologů, kteří předměty nalezli, se jedná o období 2200–1900 let před Kristem. Bojovníci si šipky vyráběli sami z kamenů, které mají po rozštípnutí ostré hrany, to znamená ze silicitů, známých také pod označením pazourky. Nosili je u sebe, a když měli čas, šipky opravovali a ostřili. Tyto nitranské lukostřelce si tedy můžeme představit jako malé, dobře organizované a soběstačné jednotky, které se velmi rychle a nenápadně pohybovaly krajinou západního předhůří Karpat, s nimiž bylo případné střetnutí fatální.
Z Brna do Holešova se sbírka vrátila po čtyřech letech zkoumání loni před Vánocemi.
Autor: Dana Podhajská, Publikováno: 14.7.2023
Fotogalerie
