Kaple svatého Kříže stojící uprostřed Smetanových sadů je poslední památkou na městský hřbitov, který se rozprostíral v těchto místech.
Menší hřbitov se nejprve rozkládal okolo gotického kostelíka stojícího na místě dnešního kostela Nanebevzetí Panny Marie na holešovském náměstí. Z důvodu zvýšeného počtu úmrtí během třicetileté války bylo potřeba hledat nové místo pro rozsáhlejší hřbitov. Z toho důvodu vznikl okolo roku 1660 na pustém místě za ohradami městských domů (na ploše dnešních Smetanových sadů) nový prostornější hřbitov. Sloužil k pohřbívání až do roku 1856, kdy byl zřízen současný hřbitov v Grohově ulici.
Kaple byla vybudována údajně v letech 1652–1669 holešovským měšťanem a purkmistrem Janem Ležatkou. Vznikla dle návrhu císařského inženýra a architekta italského původu Filiberta Lucheseho. Kaple svatého Kříže se vzhledově shoduje s kaplí svaté Brigity ve Vídni, v dnešním XX. okrese, kterou navrhl stejný architekt a která byla vystavěna po roce 1645.
Kaple svatého Kříže je drobná osmiboká raně barokní stavba s dřevěnou lucernou na vrcholu. Její stáří potvrzují i čtyři náhrobky v podlaze u vchodu. Náhrobní kámen opatřený velkým křížem, který je položen mezi další dva náhrobky, pochází z roku 1703 a nejspíš náleží stavebníku kaple Janu Ležatkovi. Napravo od něj je umístěna náhrobní deska Mariany Ležatkové, zemřelé v roce 1685.
V čele kaple je prostý oltář a nad ním velký dřevěný kříž s ukřižovaným Ježíšem, odtud pochází i název kaple. Malba nad oltářem zachycuje hříšníky v očistci.
Na stěnách jsou namalovány působivé výjevy ze Starého a Nového zákona vztahující se k poslednímu soudu. Malby pocházejí z doby okolo roku 1750. Nástěnné černobílé malby vpravo od oltáře postupně znázorňují:
Judu, který uspořádal ve vojsku sbírku, aby byla v Jeruzalémě přinesena oběť za padlé (2 Mak 12,45),
vidění proroka Ezechiela o tom, že Hospodin je schopen probudit k novému životu i suché kosti (Ez 37,5),
Ježíše, který vzkřísil mrtvého syna vdovy ve městě Naim (Lk 7,14),
Ježíše, který vzkřísil dceru Jaira, představeného synagogy (Lk 8,54),
Ježíše, který vzkřísil Lazara z Betanie, který byl již pohřben (Jan 11,43),
výjev odkazuje k úryvku z Ježíšova kázání o potřebě usmíření člověka s jeho protivníkem, dokud je ještě čas (Mt 5,25).
Nad východem z kaple je vepsán latinský nápis, který v překladu zní „Blahoslavení mrtví, kteří v Pánu umírají“ (Zj 14,13). V nejvyšším místě kaple je umístěn otvor pro provaz ke zvonu, který však ve věžičce není.
Fotogalerie
