Židovský hřbitov Holešov

Židovský hřbitov v Holešově má zřejmě svůj původ již ve 2. polovině 15. století. Nejstarší dochovaný identifikovaný náhrobek je přitom z roku 1646. První písemné zmínky o hřbitově sice pocházejí z roku 1651, lze ale předpokládat, že nynější židovský hřbitov se rozprostírá na původním pohřebišti. Je situován severozápadně od středu ghetta asi 100 metrů od Šachovy synagogy. Má velmi nepravidelný tvar, který vypovídá o postupném zvětšování jeho plochy či velké povodni, která na jaře roku 1686 část lokality vyplavila.

Náhrobky hřbitova v počtu asi 1 500 jsou rozptýleny po celé ploše. Nejstarší část ze 17. století až 1. poloviny 19. století se rozprostírá ve středozápadním prostoru, zhruba mezi obřadní síní a tumbou rabína Šacha. Náhrobky tvoří nepravidelné řady, především ve směru sever–jih, přičemž nápisy směřují převážně k východu. Rabínský okrsek můžeme identifikovat kolem hrobky rabína Šacha. Jinak chaotický dojem z umístění či rozptýlení hrobů je pro židovská pohřebiště typickým.

Většina starších náhrobků má jednoduchý tvar, ale výtvarně nejzajímavější náhrobky s pseudobarokní profilací pocházejí z 1. čtvrtiny 19. století. Mají bohatě členěné obrysy, použit je reliéfní dekor a voluty, mušle a stylizované rostlinné prvky. Holešovský hřbitov je ojedinělý tím, že se zde používají jinak na Moravě vzácné náhrobky složené ze dvou přených desek (do štítu) a popř. i s přední deskou (tumby).

Vedle hrobů významných osobností (rabíni J. B. Feilbogen a J. Freimann, vzdělanec M. Winder) je nejnavštěvovanější a nejvzácnější hrob a tumba Sabbatai ben Meir ha Kohena (1621–1663). Šachův náhrobek má podobu barokní tumby složené ze čtyř postranních desek s texty svatořečení a přední a zadní desky s epitafem a žehnajícíma kohenskýma rukama

Fotogalerie

+

+

+

+

+