Cookie Consent by Free Privacy Policy website
EN / DE

Panenské české či Bismarkovo

Tisková zpráva ze dne 21. října 2022

 

Richardovo žluté, Bismarkovo, Řehtáč soudkovitý, Gdánský hranáč, Panenské české, Blenheimská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Grávštýnské, Parkerovo, Parména zlatá zimní či Ribstonské…

to je jen část výčtu starých jablečných odrůd, které rostly a po loňské obnově znovu rostou v zámeckých sadech v Holešově. Dnes 21. října se slaví Mezinárodní den starých odrůd jabloní.

 

Podle Vlasty Čablové z místního svazu zahrádkářů bylo v holešovském zámeckém sadě minimálně několik desítek starých odrůd jabloní, další odrůdy hrušní a peckovin. Zmiňuje další odrůdy, které zde rostly, například Croncelské, Matčino, Bláhova oranžová, Grahamovo,  Boikovo, Oldenburgovo, Kmínová reneta či Zvonkové a Jadernička. Ovocná zahrada zkrátka vždy byla a je zdejší historickou cenností.

 

Klíčové pro její rozvoj bylo 17. století, kdy panství zpustošené třicetiletou válkou koupil Jan hrabě z Rottalu a pod vedením italského architekta Filiberta Luchese nechal zbudovat nejen honosné sídlo, ale také zahradu. Zahrady se samozřejmě u zámku nacházely již dříve, žádné dochované doklady o nich však nemáme.

„První dochovaný plán zahrad pochází až z poloviny 18. století a ukazuje velkoryse založenou formálně řešenou barokní zahradu. Její složité ornamenty byly v dalších stoletích postupně zjednodušovány, ale původní kompoziční členění si zahrada zachovala doposud. Lze s velkou pravděpodobností říci, že ovocné sady byly součástí již prvních zahrad založených u panského sídla. Dochované plány z let 1750 a 1775 potvrzují, že jejich větší část byla vysazena na shodných plochách jako dnes. O pěstovaných odrůdách se nám konkrétní údaje zachovaly z konce devatenáctého století,“ píše Lenka Křesadlová z Územního odborného pracoviště NPÚ v Kroměříži ve své zprávě o historickém vývoji parku.

Jednalo se především o jabloně, i když vysazovány byly i další ovocné stromy. Dokumenty například vypovídají, že v dubnu 1892 bylo v holešovské zámecké zahradě vysázeno třicet sedm odrůd jabloní a dvanáct odrůd hrušní. Během dalších tří let přitom přibylo v sadu dalších třiačtyřicet odrůd jabloní. Převládal Car Alexandr, Ananasová reneta a Panenské české.

 

Velkou proměnou prošla část zámeckého parku v loňském roce. Stromy, které byly ve velmi špatném stavu, nahradily nové dřeviny původních odrůd a historicky cenný ovocný sad v centrální části tak prošel obnovou. Vysázeno bylo přes sto šedesát stromů a znovu zde rostou staré odrůdy jabloní, hrušní, slivoní a třešní. Dominuje jim dřevěný altán určený k odpočinku a o kousek dál originální lavička s dřevěným srdcem. Za rok svého „působení“ se stala populárním místem pro selfíčka a instagramové příspěvky návštěvníků Holešova.

 

Dana Podhajská

Ovocné stromy ve staré i obnovené části zámeckého sadu.

 

Hodnocení článku: rating starrating starrating starrating starrating star