EN / DE

Nově opravený památník ve Švehlových sadech

Pomník Antonínu Švehlovi ve Švehlových sadech a jeho odkaz

 

Město Holešov nechalo letos přes léto kamenickým způsobem opravit torzo památníku Antonínu Švehlovi v tzv. Švehlových sadech. Pomník byl postaven zřejmě v roce 1933, kdy Antonín Švehla zemřel a byl i osazen jeho bustou. Ta ale buď v době nacistické okupace, nebo po roce 1948 byla odstraněna a skončila neznámo kde.

 

Na opravený sokl byla instalována replika původní desky s nápisem, ale o vytvoření nové busty nyní město neuvažuje, především z finančních důvodů. Dalším důvodem je možná i to, že není ve společnosti výraznější „poptávka“ po takové investici. To ale neznamená, že pomník někdy nebude obnoven i s bustou. V plánu ale je, že na zadní část soklu bude instalována malá vysvětlující deska o Švehlově osobnosti a jeho době.

 

Zajímavé také je, že památník vytvořili Antonínu Švehlovi i obyvatelé Všetul – a to v roce 1935 (odhalen 16. 6. 1935). Navíc část celé lokality byla pojmenována jako „Švehlovy nivy“. Dnes je místo trošku ukryto na hranici současné průmyslové zóny (v katastru Všetul), ale i tento památníček město opraví a tím i základním způsobem obnoví.

 

Protože se v naší dnešní společnosti o Antonínu Švehlovi mnoho neví a dnešním generacím toto jméno „už asi nic neříká“, je dobré si říci:

Před pár dny jsme si připomněli 102 let od založení samostatného Československa a politik Antonín Švehla (15. 4. 1873 – 12. 12. 1933) spolu s Aloisem Rašínem, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vavrem Šrobárem vyhlásil 28. října 1918 samostatný československý stát. Ant. Švehla byl předsedou tří československých vlád, předsedou agrární strany a hostivařským statkářem. Prezident Miloš Zeman mu udělil 28. října 2018 in memoriam Řád Bílého lva za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky.

Antonín Švehla se narodil ve vsi Hostivař (dnes Praha) v selské rodině. Vyučil se pekařem. V roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství. Politicky se začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru.

V pondělí 28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se jedním z tzv. pěti mužů 28. října. Od 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a podílel se výrazně na vzniku a podobě československé ústavy z roku 1920. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, tj. mimoústavního orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran.

Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád, a to v obdobích 7. října 1922 – 9. prosince 1925 (1. Švehlova vláda), 9. prosince 1925 – 18. března 1926 (2. Švehlova vláda) a 12. října 1926 – 1. února 1929 (tzv. Panská koalice). Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu T. G. Masaryka. V roce 1929 se z důvodu zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z politického života. Přesto však nadále zůstal předsedou Agrární strany. Pohřben je na Hostivařském hřbitově.

Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek. A zajímavé je, že se svou popularitou vyrovnal T. G. Masarykovi – v té době, samozřejmě.

 

Výroky A. Švehly: Vyhlášení samostatnosti: Nikdo nic nevěděl napřed. Na to není matematika – na to je nos. První republika: *Politika je krásná, ale ze všech nejkrásnější je politika československá. Protože je tak těžká. *Politika je pravé umění, větší než sochařství. Hlína a kámen se nebrání, ale já musím brát do rukou tu křečkovitou lidskou náturu a hníst ji, modelovat ji. A ona se vzpouzí, prská, škrábe: musím ji hladit i škrtit, abych ji mohl zformovat. A co z ní chci udělat? Stát!

 

 pomnik1.jpg

 

Hodnocení článku: rating starrating starrating starrating starrating star